Třídění odpadu – krok k cirkulární ekonomice?

Udržitelný rozvoj. Fenomén, který hýbe celým světem. Jedním z jeho konceptů je tzv. cirkulární (kruhová) ekonomika. Že jste tento pojem nikdy neslyšeli? Zjednodušeně jde o ekonomiku bez odpadů.

Dnešní společnost žije tzv. lineárním konceptem. Čerpáme suroviny, produkujeme z nich výrobky, které používáme, a když doslouží, vyhodíme je. Jenže, co se stane s věcmi, které vyhodíme? Malá část tohoto odpadu se využije – jako příklad v ČR je možné uvést skleněné lahve od piv, které jsou znovu použity nebo tříděný plast, který je recyklován a využit k výrobě nových produktů. Ale ta větší část odpadu míří do spaloven a na skládky. Tak dochází ke zbytečnému plýtvání surovinami, které by mohly být znovu použity při výrobě.

Koncept cirkulární ekonomiky přináší myšlenku sladění biologického a technologické cyklu. V zásadě tak jde o inspiraci přírodou. Typickým příkladem, který se často používá pro představení biologického cyklu, je jednoduchý potravinový řetězec vedoucí od rostliny ke zvířeti. Po uhynutí se zvíře rozloží zpět do půdy, ze které opět vyrůstá rostlina. A právě tak by měl probíhat podle konceptu cirkulární ekonomiky i technologický cyklus. Výrobek, který je vyrobený z určitých surovin, by měl být po jeho dosloužení rozebrán, resp. rozdělen na jednotlivé základní suroviny, které je opět možné všechny využít při nové výrobě. Základem je tedy dbát již při výrobě na to, aby bylo možné materiál použitý ve výrobku recyklovat a znovu využít. Ideálním stavem je pak přenesení takovéto výroby do celého hospodářství a tím pádem vzniká ekonomika, kde není žádný odpad.

Cirkulární ekonomika ale přinese i pracovní místa. Podle studie britské univerzity Imperial College London by celoplošné zavedení cirkulární ekonomiky ve Spojeném království mohlo umožnit vytvoření až 175 000 pracovních míst, a to především v odvětví výroby a zpracování plastů, sklářství a papírenství, ekologického odpadového hospodářství a hliníkového, ocelářského a elektronického průmyslu.

Jedním z prvních kroků, jak postupně aplikovat koncept, je třídění odpadu. Tady přicházíme ke známému tématu. Třídění odpadu je v České republice dlouhodobě řešeno. Neustále přibývají místa, kde je možné využít kontejnery na tříděny odpad. Opravdu ale Češi třídí? Podle společnosti EKO-KOM, která v ČR provozuje systém zajišťující třídění, recyklaci a využití obalového odpadu, v roce 2014 třídilo odpad aktivně 72 % Čechů. To je poměrně slušné číslo, ale stále je co zlepšovat. Jedním z důvodů, proč zbylé procento Čechů odpad netřídí, může být i špatné nastavení systému poplatků za svoz netříděného odpadu a četnosti svozů nádob v obci. Lidé pak poloprázdné popelnice doplňují i odpadem, který by jinak, v případě plných popelnic a vyšších poplatků, odnesli do kontejnerů na tříděný odpad.

Tady vyvstává úkol pro obce. Ty by měly upravit systémy poplatků a svozu netříděného odpadu ve svých vyhláškách tak, aby motivovaly své občany ke třídění. Úprava poplatků za současného snížení četnosti svozů by například vedla k tomu, že by si každý občan rozmyslel, co je opravdu nutné vyhodit do popelnice na netříděný odpad. Nikdo ale nechce, aby mu popelnice na dvoře či před domem přetékala odpadky. Řešením by mohlo být vybavení svozových vozů váhou. Každý by pak platil pouze za to, co skutečně do netříděného odpadu vyhodí. I motivace donést plasty nebo papír do barevného kontejneru by byla vyšší.