Kudy ze zemědělské krize?
Že se nejen české zemědělství potýká s krizí, zaznamenáváme v médiích ve velké míře. Krizi způsobilo zejména zrušení mléčných kvót či uvalení embarga na dovoz potravin do Ruska. Samotný vývoz českých produktů do Ruska nebyl sice nijak vysoký, ale nemožnost vyvážet do Ruska z trhu Evropské unie vytvořila přebytek na evropském trhu. A ten musí směřovat na nová odbytiště, například k nám do České republiky.
České zemědělství navíc dle mého názoru dlouhodobě bojovalo a stále ještě bojuje s jedním zásadním aspektem bránícím úspěchu českých potravin na našem trhu. Tím je chování českých spotřebitelů. Tento problém českého zemědělství není ničím novým. Způsobuje jej mentalita českých spotřebitelů. Cena je u domácích spotřebitelů pořád jedním z těch nejdůležitějších kritérií při nákupu. Naštěstí v poslední době i v souvislosti s osvětovými kampaněmi roste zájem i o kvalitu a původ kupovaného zboží. Patrné je to právě u potravin, nejvíce například u ovoce a zeleniny, jejichž chuť může být v případě dovozů značně ovlivněna sklízením ještě v době nezralosti a dlouhou cestou k zákazníkovi. Preference domácích sezónních produktů vychází také z rozmachu prodeje přímo od farmářů.
Sami spotřebitelé mohou ovlivnit, jak se bude českému zemědělství dařit. Podporou v podobě nákupu českých produktů můžeme pomoci našim zemědělcům a zároveň si chránit své zdraví. Z kontrol, které stát pravidelně uskutečňuje, je totiž zřejmé, že potraviny zahraničního původu mají zpravidla mnohem více závad. Jde až o trojnásobný výskyt v porovnání s produkty českého původu.
Jak ale poznat pravé české produkty? Pro běžně informovaného spotřebitele to není tak snadná otázka. Současná podoba značení českých výrobků je poměrně nepřehledná. Značek, které označují národní a regionální potraviny je celá řada a jen někteří spotřebitelé jsou schopni všechny tyto značky idenfitikovat. Jsem tedy toho názoru, že základem úspěšné propagace českých produktů je jejich přehledné a jasné značení a tím odlišení od zahraniční produkce.
Sám jsem například zastáncem označení víček obalů vín českou vlaječkou, s čímž přišli sami vinaři. Návrh vznikl na základě velkých problému s nelegálním dovozem vína a také s jeho častým falšováním a vydáváním za české výrobky. Na první pohled snadný krok, kterým značení víčka je, může značně ovlivnit rozhodnutí spotřebitele při nákupu.
S přehledným značením souvisí i jasné nastavení pravidel označování původu potravin. Jistou mezeru vidím například u značení česneku. Když pomineme ne zrovna ojedinělé vydávání zahraničního česneku za česnek český, je ještě jedna nástraha, na kterou je třeba dát si při nákupu pozor a mnozí spotřebitele o ní nemají ani tušení. Jako český česnek lze označit česnek vypěstovaný na českém území. Toto pravidlo však v praxi znamená, že českým česnekem může pěstitel či prodejce nazvat zahraniční odrůdu česneku, například francouzskou či španělskou, která je chuťově odlišná od českých odrůd, ale byla vypěstovaná na území ČR.
Jasná pravidla a jasně stanové sankce za jejich porušení – to je podle mě klíč k úspěchu. Příkladem úspěšného boje za ochranu spotřebitele může být nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který potvrdil pokutu Státní potravinářské a zemědělské inspekce pro obchodní řetězec Lidl. Jedna z jeho poboček totiž nabízela v marketingové akci označené jako „Pravá česká zabijačka“ místo českých výrobků potraviny německé.
Jako člen zemědělského výboru mám možnost a snažím se ovlivňovat legislativu v této oblasti. Věřím, že se nám podaří ochránit české potraviny před nelegálním dovozem a falšováním a že čím dál více českých spotřebitelů dojde k poznání, že naše domácí potraviny jsou tím nejlepším, co se nám na trhu nabízí.
Že se nejen české zemědělství potýká s krizí, zaznamenáváme v médiích ve velké míře. Krizi způsobilo zejména zrušení mléčných kvót či uvalení embarga na dovoz potravin do Ruska. Samotný vývoz českých produktů do Ruska nebyl sice nijak vysoký, ale nemožnost vyvážet do Ruska z trhu Evropské unie vytvořila přebytek na evropském trhu. A ten musí směřovat na nová odbytiště, například k nám do České republiky.
České zemědělství navíc dle mého názoru dlouhodobě bojovalo a stále ještě bojuje s jedním zásadním aspektem bránícím úspěchu českých potravin na našem trhu. Tím je chování českých spotřebitelů. Tento problém českého zemědělství není ničím novým. Způsobuje jej mentalita českých spotřebitelů. Cena je u domácích spotřebitelů pořád jedním z těch nejdůležitějších kritérií při nákupu. Naštěstí v poslední době i v souvislosti s osvětovými kampaněmi roste zájem i o kvalitu a původ kupovaného zboží. Patrné je to právě u potravin, nejvíce například u ovoce a zeleniny, jejichž chuť může být v případě dovozů značně ovlivněna sklízením ještě v době nezralosti a dlouhou cestou k zákazníkovi. Preference domácích sezónních produktů vychází také z rozmachu prodeje přímo od farmářů.
Sami spotřebitelé mohou ovlivnit, jak se bude českému zemědělství dařit. Podporou v podobě nákupu českých produktů můžeme pomoci našim zemědělcům a zároveň si chránit své zdraví. Z kontrol, které stát pravidelně uskutečňuje, je totiž zřejmé, že potraviny zahraničního původu mají zpravidla mnohem více závad. Jde až o trojnásobný výskyt v porovnání s produkty českého původu.
Jak ale poznat pravé české produkty? Pro běžně informovaného spotřebitele to není tak snadná otázka. Současná podoba značení českých výrobků je poměrně nepřehledná. Značek, které označují národní a regionální potraviny je celá řada a jen někteří spotřebitelé jsou schopni všechny tyto značky idenfitikovat. Jsem tedy toho názoru, že základem úspěšné propagace českých produktů je jejich přehledné a jasné značení a tím odlišení od zahraniční produkce.
Sám jsem například zastáncem označení víček obalů vín českou vlaječkou, s čímž přišli sami vinaři. Návrh vznikl na základě velkých problému s nelegálním dovozem vína a také s jeho častým falšováním a vydáváním za české výrobky. Na první pohled snadný krok, kterým značení víčka je, může značně ovlivnit rozhodnutí spotřebitele při nákupu.
S přehledným značením souvisí i jasné nastavení pravidel označování původu potravin. Jistou mezeru vidím například u značení česneku. Když pomineme ne zrovna ojedinělé vydávání zahraničního česneku za česnek český, je ještě jedna nástraha, na kterou je třeba dát si při nákupu pozor a mnozí spotřebitele o ní nemají ani tušení. Jako český česnek lze označit česnek vypěstovaný na českém území. Toto pravidlo však v praxi znamená, že českým česnekem může pěstitel či prodejce nazvat zahraniční odrůdu česneku, například francouzskou či španělskou, která je chuťově odlišná od českých odrůd, ale byla vypěstovaná na území ČR.
Jasná pravidla a jasně stanové sankce za jejich porušení – to je podle mě klíč k úspěchu. Příkladem úspěšného boje za ochranu spotřebitele může být nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který potvrdil pokutu Státní potravinářské a zemědělské inspekce pro obchodní řetězec Lidl. Jedna z jeho poboček totiž nabízela v marketingové akci označené jako „Pravá česká zabijačka“ místo českých výrobků potraviny německé.
Jako člen zemědělského výboru mám možnost a snažím se ovlivňovat legislativu v této oblasti. Věřím, že se nám podaří ochránit české potraviny před nelegálním dovozem a falšováním a že čím dál více českých spotřebitelů dojde k poznání, že naše domácí potraviny jsou tím nejlepším, co se nám na trhu nabízí.
Miloš Babiš
Institut prohlížitele včelstev nově najde oporu v zákoně
Nový návrh veterinárního zákona, který právě projednává Poslanecká sněmovna, přináší ukotvení postavení tzv. prohlížitele včelstev.
Miloš Babiš
Dáte si ležák nebo plné pivo? Raději dvanáctku...
I tak může vypadat objednávka piva v restauraci. Nedávno jsme na toto téma (jak jinak než u piva) zavedli s přáteli diskuzi.
Miloš Babiš
Nákup potravin – strávit čas nad zjišťováním informací nebo nehledět na bezpečnost?
Jak se vyhnout nevhodným potravinám bez studování rozsáhlých předpisů, jejichž znalost je navíc v případě, že je výrobce nebo distributor nedodržuje, vlastně k ničemu.
Miloš Babiš
Zemi původu potraviny často na obalu hledáme marně
Původ potravin zajímá Čechy stále více. Jeho zjištění však není jednoduchou záležitostí a pohled na etiketu u většiny produktů nestačí. Značení země původu je totiž povinné jen u některých potravinových výrobků.
Miloš Babiš
Budou konečně stejné potraviny pro všechny unijní spotřebitele?
Diskuze o rozdílech potravin na českém a zejména německém trhu opět nabraly na obrátkách. Proti tomuto fenoménu totiž nebojuje pouze Česko, ale i další středoevropské státy.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
TOP 09 padají preference, Langšádlová si vytáhla Černého Petra, říká politolog
Ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová z TOP 09 končí ve vládě. Rozhodla se podat demisi....
Vrah tělo ubodaného muže hodil do žumpy, tam tlelo dva měsíce. Dostal 20 let
Krajský soud v Ostravě poslal na dvacet let do vězení 62letého Karla Machalu za to, že předloni v...
Lidovci navrhli zvýšit slevy na dani na děti, stát to má přes 8 miliard ročně
Zvýšení slev na dani na děti navrhuje KDU-ČSL a hodlá to prosazovat v jednáních s koaličními...
„Není podstatné být vidět, ale mít výsledky.“ Politici reagují na konec ministryně
O demisi ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09) byl premiér Petr Fiala...
Financial Controller (A12540)
AURES Holdings a.s.
Praha
- Počet článků 53
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 525x