Jen bych rád věděl, v čem spočívá výjimečnost našich lesů - zdali jsou to ty smrkové monokultury z nepůvodní výsadby, pokrývající většinu hraničního území?

V devadesátých letech jsme v restituci získali zpět kousek lesíka. Ono se to ale podobalo spíše džungli než lesíku. Uprostřed byl sice asi třicetiletý smrkový porost, ale většinu kolem toho tvořily náletové dřeviny a křoviny. Takž jsme od dozorujícího lesníka ze státních lesů dostali dopis, že máme lesík zbavit od náletových dřevin a zabezpečit novou výsadbu, která musí být zabezpečena pouze státem uznanými sazenicemi. Do toho byl lesík ještě napaden kůrovcem, takže jsme ho téměř polovinu museli vykácet.

Asi před deseti lety jsem navštívil jednu lesní školku státních lesů, kde mi prodali sazenice borovice. Dal jsem za ně asi 1.000 Kč, ale ani jedna z těchto sazenic mi nevzešla. Příští rok jsem náhodou potkal staršího pána, který sazenice kupoval spolu se mnou. Zeptal jsem se ho, jak s těmi sazenicemi dopadl on. Odpověděl, že stejně jako já a že ví o dalších lidech, kteří dopadli podobně jako my. Zavolal jsem tedy lesníkovi, který mi sazenice prodal. On mi na to pouze lakonicky sdělil: "Já o tom vím. Ty sazenice byly nějaké špatné, on to byl dovoz z Polska."

Sazenice jsem si ještě předtím i potom obstaral ze dvou blízkých rušených lesních školek. Byly to víceméně takové zbytky, ale ujaly se. Jen tak mimochodem - velká většina lesních školek v našem okolí byla zrušena. Nemám tedy důvěru jezdit někam daleko pro sazenice, když pak ani nemám žádnou záruku na jejich kvalitu.

A původ, že... původní výsadba polskými sazenicemi

Podle mne s rozšířením kůrovce a přeměnou smrkových monokultur ve smíšené lesy vznikne potřeba šlechtit používané listnáče do linií produkujících rovnější méně pokřivené dřevo. Výtěžnost kvalitního delšího dřeva z listnatých porostů je totiž v porovnání s jehličnatými lesy mizerná. Vlastníkům listnatých a smíšených lesů tak utíkají velké příjmy, když většinu vytěženého listnatého dřeva musí kvůli pokřivení prodávat jako levné palivové dřevo a ne jako výrazně dražší surovinu pro pily.

Například v Maďarsku za socíku takhle měli, podle mých informací, šlechtit akáty. právě kvůli větší výtěžnosti a tomu, že akáty produkují tvrdé a pevné dřevo.

I když dnes by bylo třeba šlechtit naše původní dřeviny.

Akáty lze takto pěstovat, stejně jako ořešáky, buky a duby. Ale je to náročné a vždy nejisté. A i když se to povede, je ekonomická výtěžnost nižší než při pěstování smrku, borovice, modřínu a jedle, což jsou naše "domácí" stromy (opravdu domácí je asi jen ten modřín, ten od nás pochází - ty ostatní jsou všeobecně eurasijské, které přežily u nás i doby ledové). Listnaté lesy mají i menší výživnost pro zvěř a menší schopnost zádrže vody než lesy jehličnaté.

A akáty chce EU z Evropy vymítit.