Obchodní řetězce tlačí dodavatele ke snižování cen, což vede také ke snižování kvality. Můžeme se tomu nějak bránit?
Obchodníci se kvůli výši cen, objemu odběrů i přenášení sankcí snaží tlačit na dodavatele. Obchodní řetězce jsou však v tomto vyjednávání samozřejmě v lepší pozici, resp. v dominantním postavení vůči dodavatelům. To oni jsou cestou pro prodej výrobků ve větším měřítku, než je pouze okruh dodavatelových přímých kontaktů. Není tedy výjimkou, že dochází k nežádoucím praktikám ze strany obchodníků. Jenže právě tyto praktiky vedou nejen k bojům mezi dodavateli a obchodníky a k vzájemnému obviňování, ale také k významnému snižování kvality výrobků.
Tlak na snižování cen je logickým vyústěním snahy řetězců maximalizovat své zisky, ale také důsledkem tlaku spotřebitelů na ceny a jejich vybíráním výrobků s nejnižšími cenami na úkor kvality, zejména v dřívějších letech. Vzhledem k druhé zmíněné příčině, jsme dnes již naštěstí svědky, řekl bych takového „spotřebitelova prozření“, kdy je alespoň u části spotřebitelů vidět snaha nakupovat výrobky nejen s ohledem na cenu, ale především na kvalitu a také původ zboží. Jako příklad lze uvést poptávku spotřebitelů po českém ovoci a zelenině, které jsou oproti svým konkurentům z jižních zemí dražší, na druhou stranu jsou však sbírány v okamžiku dozrání a neabsolvují dlouhou dovozovou cestu. Jejich kvalita je tak nesrovnatelná.
Jako zpravodaj Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2015, která se aktuálně projednává v Poslanecké sněmovně, jsem přesvědčen o tom, že jako spotřebitelé můžeme sami svou poptávkou tlačit na obchodní řetězce, aby nakupovali od českých dodavatelů kvalitní potraviny za odpovídající ceny. To souvisí také s některými opatřeními navrhovanými právě Zprávou o stavu zemědělství, která mohou celé věci výrazně napomoci. Jedním z návrhů je posilování důvěry českých obyvatel v kvalitní domácí potraviny a podpora jejich výroby či zajištění důsledných kontrol výrobků v obchodní síti tak, aby se zabránilo nejen prodeji nekvalitních potravin, ale také jejich falšování. Falšování je ostatně dalším z problémů našeho trhu, který také tlak řetězců může výrazně podporovat. Patrné je to například v případě falšování vín, kdy se v našich supermarketech, ale i vinotékách objevují sudová vína, vydávaná za česká, protože po českých je největší poptávka a jejich prodej je úspěšnější. A tak i důsledná kontrola ze strany státních orgánů může zajistit předcházení případným problémům s kvalitou dostupného zboží.
