Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Malé kroky i koncepční změny v zemědělství napomůžou zadržovat vodu v krajině

2. 12. 2016 10:31:58
Pojďme se podívat na problematiku sucha v krajině tentokrát spíše pohledem zemědělství a Zprávy o stavu zemědělství v ČR za rok 2015.

O letošním suchu se mluvilo především v létě a zkraje podzimu. V souvislosti s novou Zprávou o stavu zemědělství v ČR za rok 2015, která je teď v Poslanecké sněmovně a jejímž jsem zpravodajem, mi však dovolte se k tomuto tématu vrátit a podívat se na problematiku sucha, tentokrát spíše pohledem zemědělství.

Sucho zemědělství samozřejmě výrazně ovlivňuje. Obdobně však dokážou některá opatření a změny v zemědělské politice ovlivňovat zadržování vody v krajině a zmírňovat tak průběh suchých období.

Data ze Zprávy o stavu zemědělství v ČR za rok 2015 potvrzují, že byl loňský rok extrémně suchým obdobím. Srážkové úhrny dosahovaly po většinu roku hodnot pod dlouhodobým normálem (vypočítaným za období 30 let). Nejpatrnější byl rozdíl v červenci 2015, kdy úhrn srážek dosáhl pouhých 46 % normálu. Velkým suchům napomáhaly i teploty, které se naopak po celý rok pohybovaly nad třicetiletým normálem. Přesto, že v letošním roce jsme nezaznamenali takové sucho jako v roce předchozím, nejde brát situaci na lehkou váhu. Například podzemní vody byly i letos významně ovlivněné loňským suchem. Extrémní sucho způsobilo podprůměrné stavy povrchových i podzemních vod a pouhé nárazové srážky, které se navíc nevstřebávají do vyprahlé půdy, ale odtékají rovnou do řek, nestačí zásoby podzemních vod doplňovat.

Pozornost, která byla v minulých letech soustředěna na opatření proti povodním, je dnes nutné minimálně stejnou měrou směřovat na boj se suchem. Ten je totiž v mnohých ohledech náročnější, zejména vyžaduje delší časový horizont související s nezbytností některých komplexních změn. Je zřejmé, že se tématu věnují odborníci především z oblasti životního prostředí. Neméně důležitou roli ale hraje i zemědělství. Právě zemědělství je jedním z klíčových prvků, prostřednictvím něhož je možné v krajině vodu zadržovat.

Nástrojů na zadržení vody je celá řada. Jedná se zejména o budování a obnovování různých druhů vodních nádrží, mokřad, tůní a rybníků a obnovu a čištění těch stávajících. V tomto směru by mělo jít především o návrat k původní schopnosti naší krajiny zadržovat vodu. Musíme se snažit obnovovat to, co jsme z různých důvodů nechali v minulosti v podstatě zmizet. Přestože se mnohé již výrazně zlepšilo, radikální zásahy, které byly v krajině v dobách minulých napáchány, se daří napravovat jen pomalu a obtížně. Některé jsou bohužel nevratné. Špatná je například i nadále situace s vegetačním porostem a členitostí zemědělských ploch pomocí mezí, remízků a travních pásů. Ty v minulosti ustoupily strojům, pro které bylo jejich překonávání problémem. Nyní vidíme, že jejich funkce v krajině je nezbytná a tak dochází k jejich obnovování.

Co je však jedním z opravdu klíčových faktorů, to je změna struktury plodin, které pěstujeme. Přesunuli jsme se od dřívější pestrosti a většiny ploch s plodinami, které mají vysoké retenční schopnosti a jsou tak schopné zachytit vysoké množství vody, k spíše technickým plodinám, které tyto schopnosti nemají či je mají velmi omezené. Zásadním nástrojem pro zadržování vody v krajině je tak změna struktury pěstovaných plodin, což však nelze na rozdíl od jiných výše uvedených opatření realizovat v krátkém čase.

Inspirací nám může být například přístup státu Izrael. Zatímco dříve se Izrael snažil o zemědělskou soběstačnost a pěstoval všechny důležité plodiny, dnes již od striktní soběstačnosti ustoupil a naopak motivuje k pěstování plodin nenáročných na vodu, například citrusů. Šetření s vodou v zemědělství dále napomohla osvědčená metoda kapkové závlahy. Metoda spočívá v rozvedení vody přímo k jednotlivým rostlinám, kde voda pomalu kape přímo ke kořenům rostlin. Tím se udržuje přiměřená míra vlhkosti v půdě a nezalévá se zbytečná část půdy, kde nejsou rostliny.

Dalších možných nástrojů na zmírňování klimatických výkyvů v zemědělství je celá řada. Uvedl jsem jen pár vybraných, které se v některých případech už realizují, jiné na svou realizaci teprve čekají a jiné závisí na ochotě přistoupit ke koncepční změně v celém sektoru. Jde však podle mého názoru o opatření, jejichž naplňování může do budoucna problémům, ať už se suchem nebo i s opačným jevem, tedy povodněmi, výrazně napomoci.

Autor: Miloš Babiš | pátek 2.12.2016 10:31 | karma článku: 12.09 | přečteno: 277x

Další články blogera

Miloš Babiš

Institut prohlížitele včelstev nově najde oporu v zákoně

Nový návrh veterinárního zákona, který právě projednává Poslanecká sněmovna, přináší ukotvení postavení tzv. prohlížitele včelstev.

18.5.2017 v 11:03 | Karma článku: 9.19 | Přečteno: 706 | Diskuse

Miloš Babiš

Dáte si ležák nebo plné pivo? Raději dvanáctku...

I tak může vypadat objednávka piva v restauraci. Nedávno jsme na toto téma (jak jinak než u piva) zavedli s přáteli diskuzi.

26.4.2017 v 11:14 | Karma článku: 17.86 | Přečteno: 1003 | Diskuse

Miloš Babiš

Nákup potravin – strávit čas nad zjišťováním informací nebo nehledět na bezpečnost?

Jak se vyhnout nevhodným potravinám bez studování rozsáhlých předpisů, jejichž znalost je navíc v případě, že je výrobce nebo distributor nedodržuje, vlastně k ničemu.

5.4.2017 v 11:08 | Karma článku: 5.64 | Přečteno: 242 | Diskuse

Miloš Babiš

Zemi původu potraviny často na obalu hledáme marně

Původ potravin zajímá Čechy stále více. Jeho zjištění však není jednoduchou záležitostí a pohled na etiketu u většiny produktů nestačí. Značení země původu je totiž povinné jen u některých potravinových výrobků.

28.3.2017 v 13:06 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 344 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Ilja Hynek

Drsný příběh jedné šťastné rodiny

Je krásný nedělní jarní den, roku 2018. Blíží se devátá hodina ranní a je ticho. Podezřelé ticho. Zvláště, pokud jste rodina s třemi malými dětmi bydlící na kraji obce ve velkém domě se zahradou.

18.11.2017 v 17:29 | Karma článku: 7.39 | Přečteno: 432 | Diskuse

Milan Smrž

Paralely zániku

Má něco společného vývoj pohledu na ohrožení naší civilizace globálním oteplováním a fáze, kterými se mění postoj vážně ohroženého člověka k jeho vlastní nemoci? Možná překvapivě mnoho.

15.11.2017 v 13:00 | Karma článku: 7.40 | Přečteno: 279 | Diskuse

Mirek Matyáš

Norsko hrozný, Malajsie naprosto strašný, u nás je to naštěstí oukej.

Spoustu zaručených pravd a informací slýchám při diskuzích na téma energetické úspory. Opravdu se ten svět kvůli elektromobilům zbláznil?

13.11.2017 v 8:48 | Karma článku: 14.24 | Přečteno: 1442 | Diskuse

Jaroslav Trnovec

Elektřina jako náhrada spalovacích motorů? Zatím jen snění ekofantastů.

O elektřině se dnes všude mluví jako o pohonu budoucnosti, spalovací motory jsou prý mrtvé a životní prostředí prostě potřebuje, abychom jezdili na nějaký ekologický pohon.

10.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 33.97 | Přečteno: 870 | Diskuse

Petr Ovčáček

Zelení aktivisté chtějí titul šampiona doslova za každou cenu

Zpráva z tisku: Německá strana Zelených požadovala, aby v Německu okamžitě skončilo 20 uhelných elektráren, které nejvíc znečišťují životní prostředí. A do roku 2030 se pak úplně rozloučit s produkcí elektřiny nebo tepla z uhlí.

8.11.2017 v 14:10 | Karma článku: 33.50 | Přečteno: 937 | Diskuse
Počet článků 53 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 507

Poslanec Parlamentu České republiky; Člen výboru pro životní prostředí; Člen podvýboru pro financování péče o životní prostředí; Člen podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství; Člen hnutí ANO 2011.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.